Koupili jsme "stovku"

„Je nutné, aby měla MASka vlastní dům?“, ptali se členové Programového výboru před tím, než pověřili kancelář MAS k vyjednávání o prodeji. Představte si kancelář, která má 27 m² a v ní pracuje devět zaměstnanců. Někteří nemají ani vlastní stůl. Každých pět až deset minut některý z nich telefonuje a do toho přijde na konzultaci žadatel s individuálním projektem. A to je jen střípek z celé mozaiky naší každodenní existence. Místí akční skupina má dnes již řadu aktivit nad rámec rozdělování finančních prostředků do území, které potřebují prostor.

Například v projektu Místní akční plán pořádáme každý měsíc přibližně 5 setkání pro 10 a více osob. V projektu spolupracujeme s učiteli, řediteli a rodiči a pro naše workshopy a diskusní platformy nemáme stálé zázemí. Prostředky z projektů tak plynou na pronájmy zázemí v místních restauracích či kavárnách.

S rozběhem projektu Dycky spolu! jede řada nových, zajímavých a potřebných aktivit. Kroužky angličtiny, doučování a pomoc s přípravou do školy zatím probíhají v komunitním centru ve Spáleném Poříčí, ale tento prostor má své limity a nepojme dva lektory, kteří se věnují dvěma dětem ve stejný čas.  Nehledě na fakt, že blokujeme komunitní centrum dětem, které se do něj naučily chodit po škole trávit společně s kamarády čas.

Ještě chcete nějaké důvody, proč MAS potřebuje vlastní prostory? Tak třeba veřejná šatní skříň. Další z aktivit, kterou jsme spustili v Komunitním centru a po pár měsících ji stěhujeme do prostor bývalé lékárny, protože díky množství dárců se již veřejná šatní skříň do Komunitního centra ve Spáleném Poříčí nevešla. Máme nashromážděno tak velké množství oblečení a každou středu se zde otočí tolik zákazníků, že prostory pro šatní skříň začínaly „praskat ve švech“.

A to zdaleka nejsou všechny aktivity, které MAS dělá nebo má v plánu dělat. Se získanou značkou Quality Label pro přijímání a vysílání mezinárodních dobrovolníků potřebujeme prostory k jejich ubytování a pro konzultace s mladými zájemci, kteří touží vyjet za hranice všedních dnů a pracovat na solidárním projektu v zahraniční organizaci. Organizovat setkání pro maminky s dětmi, pro seniory nebo mládež, rozběhnout komunitní kavárnu, konečně stabilně ukotvit naši moštárnu, pozvat najednou víc než deset lidí…

Koupit vlastní dům nebyl pro MASku úkol zrovna jednoduchý. Požadavky, aby nebyl příliš drahý, byl nejlépe ve Spáleném Poříčí a bylo by možné do něj ihned přesunout alespoň část aktivit, které máme či plánujeme, byly velmi ambiciózní. Při jedné impresivní diskusi, kterých v naší kanceláři probíhá denně několik desítek, jsme si řekli: „A copa stovka?“ Dům čp. 100 město Spálené Poříčí před několika lety odkoupilo a částečně opravilo, ale dlouhodobě ho nevyužívalo. Nápad jsme začali opatrně rozvíjet a současně počítat aktivity a peníze. V rámci nadstandardní spolupráci s městem Spálené Poříčí byly dohodnuty přijatelné podmínky pro obě strany a v listopadu 2020 podepsána kupní smlouva. Zápisem do katastru nemovitostí se tedy MASka stala den před Štědrým dnem majitelem objektu č. p. 100 ve Spáleném Poříčí.

V domě je nyní opravená velká seminární místnost, kterou MASka potřebuje jako sůl a sociální zázemí. Je zde také prostor vhodný k vytvoření dvou samostatných kanceláří pro zaměstnance. Podkrovní prostory jsou dostatečně velké a nabízejí mnoho možností, jak je využít: prostor pro dobrovolníka, aktivity celoživotního vzdělávání, alternativní škola? Uvidíme. Dům bude vyžadovat náročné stavební úpravy a spoustu našeho úsilí. Tak nám držte palce!